Kajčáva

Tak se podělím o příhodu z dnešního dne. Mít děti je taková životní komedie. Je lepší brát vše s humorem, protože jinak bych se taky mohla zbláznit. Takže znáte to, ráno si udělám čajíček a kafíčko. Mám instantní kávu a nechávám ji na kuchyňské lince. Šla jsem si sednout k pc, jen s kávou. Čaj piji až je trochu studenější. Takže sednu si k počítači, pročítám si meilíky, Mareček je neobvykle hodný. Nevěnuji tomu pozornost. Dostal takové ty kukuřičné křupinky, tak asi je tam papá. Konečně si všechno pročtu, projdu, vyřídím. Říkám si, zajdu si pro čajíček, abych doplnila pitný režim.

Dojdu do kuchyně a nemůžu uvěřit vlastním očím. Z mého čaje se stala černá tekutina. Bylo to, jakoby do toho nalil tuš. Přemýšlela jsem, kde tu tuš vzal a pak mi můj zrak utkvěl na skleničce, kde do teď byla káva ještě nejmíň na 10 šálků. Nebylo tam nic.

Ani jsem nepřemýšlela, že bych ten čaj vypila. Nejenže by mě asi pitný režim nedoplnil a nejspíš by mi i způsobil prudké bušení srdce ne-li infarkt.

Takže takto se vyrábí kajčáva. Zřejmě nepitelná.Tak snad postupem času Mareček pochopí, že tam nesmí dávat celou dávku kávy, co je ve skleničce, ale jen jednu lžičku. Tak potom by se to snad mohlo i vypít. Kombinace bylinkového čaje s kávou by mohla být docela atratitvní. A co my víme, třeba za 10 let bude kajčáva hitem, bez kterého se nikdo neobejde. Každý nápoj měl nějaký začátek. Že by v mém Marečkovi rostl génius v gastronomii? No s doktorem se asi budu muset rozloučit.